Mistrovství České republiky U13 cesta na vrchol

on 29 září 2017

 

Cesta na vrchol bývá občas dlouhá. Vrátili jsme v neděli večer z mistrovství v Brně a v pondělí ráno dostávám rozpis příštího turnaje v Regensburgu. Právě loni na podzim jsme vyrazili na baseballový „road trip“ přes Regensburg, Lyon, Toulon až do Barcelony na turnaj 4 Estrellas.

Věděl jsem, že máme dobrý tým a že to bude rozhodně zkušenost. Jednak jsme si užili cestu, zahráli skvělé zápasy a v neposlední řadě utužili partu.

Přes zimu jsme pracovali především na kondici a zatěžovali jsme tělo jinými sporty. V rámci zpestření přípravy jsme zavítali na boulderovou stěnu do Stodůlek, kde kluci ukázali, že neumějí prsty používat jen na klávesnici. Gymnastika zní některým trochu zastarale, ale parkour je prostě cool. To, že kluci začnou třicetiminutovou rozcvičku různými variacemi kotoulů, asi nečekali a po dvou hodinách nechtěli z tělocvičny vypadnout. Před Vánoci zaskočíme na Chodov na plavání, karta se obrací, ten, kdo skvěle odpaluje, plave „rychle“ stylem čubička k okraji bazénu, a já coby baseballový trenér sekunduji práci plavčíka. Naopak Dominik Žák a Honza Čížkovský by mohli rovnou vyrazit na havajského Ironmana 😊. Ve snaze naučit naše borce jiný plavecký styl jsem po půl hodině vyveden provozní bazénu, že plaveckého trenéra zde nabízí soukromá firma. Za chvíli odkládá místní plavčík rozjedenou bagetu a svléká bílé tričko, když vidí Máťu s Kikim. Člen barcelonského „equipa“ Luky Lokoč, který dokázal svými plouživými nadhozy zapadajícími pod kolena pálkařů likvidovat renomované kubánské pálkaře Sant Boi, už s námi bohužel neplave.

V lednu se scházíme na první trénink v novém roce a jsme natěšení, jak se do toho pustíme. Těžko se říká a ještě hůře vysvětluje, že někdo, kdo by chtěl trénovat a hrát, už nemůže přijít mezi nás. Přední lékařští docenti nedokáží diagnostikovat nemoc a lámou si nad tím vším hlavy. Jediný, kdo z toho není rozhozený, je samotný Luky. Představuji si jeho výraz, jako když stál na nadhazovacím kopci proti nejlepšímu pálkaři Sant Boi (vítězi homerun derby). Luky nehne ani brvou a možná si ani neuvědomuje, komu stojí čelem. Hází smrtelně pomalý nadhoz do dolní strike zóny, pálkař kopne míček do luftu a ten letí do zadního pole na připraveného Nica O‘Rourkea, třetí aut a běžíme z pole. Luky zápas dohází do vítězného konce a jsme jediným týmem na turnaji, který dokázal domácí porazit.

Je tu jaro a tradiční turnaj na Eagles, první jarní homerun 😊. Tři naši kluci, Ondra Vank, Kryštof Lukavský a Benji O´Rourke hrají proti nám v barvách národního týmu a bojují o nominaci na MS na Tchaj-wanu. Všem třem se to nakonec podaří a mohou zažít na vlastní oči, jak to vypadá v zemi, kde je baseball sportem číslo jedna. Titáni končí na 4. místě, v posledním zápase prohráváme o bod s tradičním rivalem Eagles (jarní bilance s tímto soupeřem je 1-8).

Cílem jarní sezóny je uspět a kvalifikovat se na Českém baseballovém poháru. Ten hostili v polovině června opět pražští Eagles. Bývá pravidlem, že první osmička čtvrtfinalistů má účast na podzimní kvalifikaci na mistrovství republiky takřka jistou. Pokud prolomíte i hradbu ošemetného čtvrtfinále, jste v klidu. V klíčovém duelu proti Drakům o první čtyřku rozhodl v dohrávce walk off double Vikiho Hluchého, 12:11. V semifinále s Nuclears a v souboji o 3. místo s Eagles se nám již nepodařilo zopakovat předešlý výkon. S konečným čtvrtým místem jsme byli spokojeni, neb jsme se kvalifikovali do podzimní části. Všichni jsme však věděli, že nás čeká hodně práce, abychom vše vypilovali.

13. srpna odjíždíme na summer kemp do Blanska. Hodíme bágly do tělocvičny na Salmově a vyrážíme do Brna na Draky, kde se hraje finále U23 Česko:Nizozemsko. Je to úžasná bitva, která se natahuje až do pozdních hodin. Při pohledu na telefon a jízdní řád spojů do Blanska s lítostí zjišťuji, že zápas nedokoukáme. Po desáté večerní odcházíme ze stadionu, kde bitva teprve začíná 😊 (8. směna). Zápas dokoukáváme ve vlaku, nastavuje se 10. směna a po projetí tunelem zjišťujeme, že je konec, Nizozemci slaví. O půlnoci uleháme na žíněnky a ráno rozjíždíme sedm skvělých dnů v Blansku. Osm poctivých tréninků, 4 zápasy s Hrochy a jeden s Blanskem, našlapané kilometry na kole v členitém Moravském krasu včetně zabijácké cykločasovky do vražedného kopce, který překvapil i mě, a tak když jsem po půl hodině neviděl konec krpálu, změnil jsem pravidla a vyhlásil trať jako závodní. V cíli mnozí protestovali, když se dozvěděli, že se jednalo o závod, ale neměli sil na rozhazování a ihned upadli do kómatu. Ranní výběhy kolem přehrady, sprinty na hráz, jóga, přeskakování překážek, střelba ze vzduchovky kombinovaná s během (pokud minete cíl), plavecko-běžecký duatlon, skoky ze skal v místních lomech, večerní basket, nic z toho nedokázalo kluky unavit. Zatímco Martin Zelenka Jr. padl večer za vlast na žíněnku, přemýšlel jsem přes noc, co ještě vymyslet, abych hráče odrovnal. Nepodařilo se a všichni účastníci zájezdu (22) dorazili domů v celku 😊.

Další víkend nás čekal turnaj Back2School, který se uskutečnil na Sabatu, a jako každý rok je pro nás skvělou přípravou. Ve čtvrtfinále jsme narazili na rakouský tým z Wiener Neustadtu, který na nás měl jedničku nadhazovače z národního týmu. Pro pálkaře to byli skvělé starty na pálce. Přestože jsme prohráli 9:11, mimo zadního pole jsme byli spokojeni. Natrénováno jsme již měli, druhé polovině lineupu se dařilo na pálce, hráči se dostávali na mety, ale u polařů byl vidět strach z toho, že když půjdou agresivně po míči, udělají chybu. Další utkání vyhráváme a nakonec končíme na 5. místě.

Zářijový interligový turnaj na Hluboké je kvůli nepřízni počasí zrušen. Nepodařilo se odehrát ani nedělní zápasy, a tak si v 7.30 ráno prohlédneme další z jihočeských rybníků, z něhož by měl Jakub Krčín určitě radost a v backstopu baseballového hřiště by mohl nahánět kapry.

Po domluvě s Eagles hrajeme hned další den zápas, který jsme neodehráli v základní části, ale hlavně abychom nevypadli z rytmu (11:2).
Další víkend hostíme kvalifikaci. V pátek porážíme Draky 12:7 po skvělém výkonu Nicolase O‘Rourkea na nadhazovacím kopci, kolektivním výkonu v útoku a pozorné obraně. Druhý den začínáme v 9.00 s Hrochy, favority turnaje (vítěz ČBP 2017). Na kopec jde Michal Zelenka proti brněnské jedničce Víťovi Novému. Zelí na nadhozu dominuje celých 5 směn a náš útok se rozjíždí okamžitě v první směně. Soupeř odpovídá změnou na kopci a po 20 nadhozech stahuje nejlepšího nadhazovače, aby si ho ušetřil na klíčový zápas v neděli proti Drakům. Vyhráváme 13:3. V třetím zápase porážíme Techniku Brno 18:11, do hry se zapojuje více hráčů a na nadhozu podrží tým Honza Čížkovský. V posledním zápase proti Arrows o nic nejde, postup máme jistý a Ostrava je již bez šance na postup. Jsme rádi, že na nás nastupuje Filip Votava a můžeme čelit kvalitnímu nadhozu. Za nás startuje Filip Rejman. Na začátku je to skvělá bitva nadhazovačů a obrany, ale postupem času naši pálkaři potvrzují skvělou formu na pálce. Vyhráváme i poslední zápas nabité kvalifikace (11:1) a s celkovou bilancí 4W:0L (skóre 54:22) si vezeme výhodu do Final 4, že budeme hrát úvodní zápas proti druhému ze skupiny B (Hluboká).

Final 4 v Brně

Třešnička na dortu, na kterou asi čekáte, ale to by bylo příliš jednoduché 😊. Titans a Hroši postoupili ze skupiny A (hráno na Tempu), Eagles a Hluboká ze skupiny B (hráno v Třebíči). Obě skupiny se hrály systémem každý s každým a první dva z pěti týmů postoupili do Final 4. Hroši jako vítěz ČBP měli právo pořádat finálový turnaj. Domácí tým začal ráno s Eagles, a přestože vedl do poslední směny 3:1, Pražané zápas v dohrávce otočili. Proti Hluboké začínáme s Benjim O‘Rourkem a v první směně prohráváme 0:5. Obrana hraje jako na prvním jarním tréninku a projevuje se nervozita úvodního zápasu. Benji hází striky, a to je klíčové. V dalších směnách už obrana funguje normálně a ukazuje se naše skvělá pálka. Nezmatkujeme a neměníme pálkařský plán, dobrý výběr nadhozů a agresivita přináší ovoce a ve třetí směně zápas otáčíme v náš prospěch. Benjiho na nadhozu střídá Ondra Vank a zápas dohází. V dohrávce šesté směny vyhráváme rozdílem 19:8, ale hrajeme 2 hodiny a 40 minut.

Druhý zápas proti Eagles se přesouvá kvůli dešti a zaplavenému hřišti na neděli. Je jasné, že poražený z tohoto duelu bude muset hrát tři zápasy za sebou (7inn nebo 2 hodiny, finále na 7inn). Oba týmy nasazují skvělé nadhazovače, Nicolas O‘Rourke jde proti Vaskovi Kolevovi. Oba nadhazovači dominují, s jediným rozdílem, že nám se podaří druhá směna na pálce, kde jdeme do vedení 6:0. Další tři směny se nedokážeme na Vaska prosadit a soupeř ubírá Nicolasovi nadhozy. V páté směně při jednom autu střídá Nicolase Filip Rejman, který parádně dohází dramatické semifinále. Vasko dokončí pět směn, ale střídajícímu Šimonu Viklickému se nedaří kontrola nadhozů, po několika metách zdarma přicházejí odpaly společně s RBI a Titáni odskakují na bezpečný náskok. Hrajeme přes dvě hodiny, soupeř v dohrávce sedmé směny nic nepřidá, a tak postupujeme přímo do finále po výsledku 15:3. Opravné semifinále vyhrávají Hroši po boji s Eagles 11:9. Riskují a šetří svého nejlepšího nadhazovače Víťu Nového na nás. Hřiště opět zkrápí déšť, ale jdeme hrát. Do finále nastupujeme s Michalem Zelenkou, kterému se proti soupeři daří, a nic se nemění ani teď. Zelda dominuje pět směn a na metu pouští pouze Víťu Nového, který netrefuje precizně míč, a pomalý odpal mezi třetího metaře a spojku končí safem běžce na první metě. Zelí pouští ještě jednoho hráče na metu, BB. Zbytek autů hraje obrana, a zejména Alex Šimek v pravém poli předvádí neskutečné polohy, při kterých jde ještě chytit míček 😊. Finálový zápas končí v páté směně po 80 minutách 13:0. Tohle jsem nečekal ani já. Kluky jsme chtěli nabudit před posledním zápasem, hlavně aby nezaspali začátek a nemysleli, že po přímém postupu mají všechno v kapse, ale že přivítají nejlepšího nadhazovače čtyřmi dvoumetovými odpaly hned v první směně, to nikdo nečekal. Ve druhé směně na plné mety pálí Míša Zelenka finálový grandslam. Vyhráli jsme, protože se sešlo všechno, nadhoz, útok a nakonec i naše obrana speciálně v zadním poli, ale hlavně se sešla skvělá parta, kterou to bavilo od začátku. V lednu jsme si řekli, že chceme vyhrát pohár pro Lukyho, který s námi nemohl být. Jsem neskutečně hrdý na kluky, že to dokázali dotáhnout do konce a nemusíme se vymlouvat, proč to nešlo. Třešničkou na dortu byly individuální ceny turnaje: MVP získal Nicolas O‘Rourke, nejlepší nadhazovač Michal Zelenka a nejlepší pálkař Kryštof Lukavský, který odchytal všechny tři zápasy. Děkujeme všem, kteří nás podporovali, především rodičům, za fandění, transport na zápasy, fantastické pečení a občerstvení na zápasy (Alice a Richard), Alici a Martinovi za trička na Final 4, bylo toho opravdu hodně. Za pomoc na tréninku, v zápasech a na soustředění bych chtěl speciálně poděkovat Tomášovi, Jakeovi, Marušce, Richardovi a Martinovi Zelenkovi Jr.

Za tým U13

Váš

Filip Procházka