Kdy bude lidstvo schopné duplikovat svou mysl a vědomí a přenést je do virtuálního prostoru? Tzv. mind uploading tu bude možná dřív, než si myslíme. Myšlenka, která lidstvo pokouší už od padesátých let se vykresluje v čím dál reálnějších obrysech. A to nejen v science fiction.
Přenést svou mysl do stroje, ochránit se tak před vlivy, které ohrožují naše fyzická těla a v nejlepším (nebo nejhorším?) případě dosáhnout nesmrtelnosti – to je sen mnoha lidí. I když věda v tomto směru dělá pokroky, generace dnešních mileniálů se nejspíš masového používání technologie nedožije. Přesto je pro nás myšlenka mind uploading určitým způsobem dráždivá. Na jednu stranu nutí člověka uvažovat, jak by takový přenos fungoval – bylo by nutné zajistit si ho během života nebo by bylo možné “naskenovat” vědomí z mozku po smrti? Byl by z nás vědomý počítač nebo bychom se stali roboty s lidskou myslí? Na druhou stranu pak vyvstává otázka etiky – nebude tato technologie počátkem konce?
Už tam budem?
V roce 2016 odhalil nejmenovaný ruský milionář své ambiciózní plány programu The Immortalist, uvádí Claudia Lorenzo Rubiera na webu theconversation.com. Zakladatel The Immortalist uvedl, že hodlá spolupracovat s vědci z různých oblastí s cílem přenést lidské vědomí do počítače a tím si zajistit nesmrtelnost. To by se mělo uskutečnit do roku 2045. I když se takový deadline zdá hodně nepravděpodobný, lidstvo přesto k určité formě nesmrtelnosti dělá malé ale významné kroky.
Podle profesora Masataka Watanabeho, který působí na fakultě inženýrství na University of Tokyo, jsme už poměrně blízko možnosti mind uploading z živé, vědomé mysli. Watanabe se zabývá teoretickou a experimentální neurovědou a vědomím a jednou z hlavních otázek, kterou si klade je: Co je to vlastně vědomí vzhledem k neuronovým mechanismům?
Úvahy Watanabeho nejsou jen fantazírováním. Podle něj je přenos vědomí možný v případě, kdy je levá hemisféra připojenáa a přenesená do zařízení, které zastává roli pravé hemisféry (a naopak). Navrhuje třístupňový proces:
připravit zařízení s neutrálním vědomím, které se připojí na živý mozek a do nějž se přenese paměť
připojit zařízení k hemisféře a přenést vědomí
sloučit obě mechanické hemisféry naplněné přenesenými vzpomínkami a vědomím
Jednoduché, ne? Sami ale tento proces raději doma nezkoušejte. Přecejen, práce profesora Watanabeho je stále jen teoretická, jak uvádí web researchfeatures.com.
Čeká nás po smrti virtuální realita?
V jedné epizodě seriálu Black Mirror (na Netflixu) je zobrazená možnost “života po životě”. Jedná se o rozsáhlou virtuální realitu, kam se lidé odebírají po své fyzické smrti. Na “zkušební jízdu” si tam mohou odskočit už během posledních měsíců či let svého života. I když se jedná pouze o fiktivní příběh, tvůrci nastolují poměrně závažnou otázku: Chceme vlastně žít věčně? Je vlastně nemožné vědeckou otázku fascinující lidstvo zcela oddělit od filozofického a etického rozměru. Kdo si zaslouží krásný posmrtný život? Bude otázkou peněz, zásluh nebo bude přístupný všem? Bude možné ho opustit? A bude vlastně krásný?
Zatímco se vědecká obec zabývá ideálním technickým provedením, umělci a vizionáři zkoumají lidskou psychiku a společnost. Jak by vypadala, kdyby bylo možné přenést své vědomí do cloudu? Znamenala by taková technologie utopii nebo apokalypsu?
Seriál Black Mirror – San Junipero (virtuální realita, do které se mohou umírající nechat přenést)
Hlavně klid a mozek v teple
Zatím se výzkum pohybuje v teoretické rovině. Vědci se stále zabývají vlastním fungováním mozku jako takovým. Odhalení, co je vlastně vědomí, intuice, osobnost nebo identita, je obrovský úkol. Do doby, než bude tato “otázka vesmíru, života a vůbec” vyřešena, můžeme být ohledně mind upolading nejspíš v klidu.
(I když všichni fanoušci Douglase Adamse dobře ví, že odpověď je 42. 😎)
Jak se díváte na mind uploading? Nechali byste “se přenést” do počítače nebo cloudu?
