Být produktivní a přinášet 100% výsledky. Ustát časy krize a nenechat se příliš unést úspěchem. Udržet si výkon, ale zároveň to nepřepálit. Umět za sebou zabouchnout pracovní dveře a věnovat se osobnímu životu. To jsou jen některé z požadavků na zaměstnance ve dvacátých letech 21. století. Jak je vlastně všechny zvládnout? 

Péče o duševní zdraví a vyvážený život už naštěstí není tabu a je normální se otevřeně bavit i o nepříjemných tématech. Po covidu se do popředí dostala témata jako vyhoření, frustrace z práce z domova, sociální izolace nebo deprese. V TITANS tato témata reflektujeme a víme, že duševní pohoda a motivace jsou klíčové pro dobře fungující výkonný tým. Nejen o to se pro Titány stará Jirka Doležal. 

“Alfa omega je strukturovanost. Mít zorganizované priority (denní, týdenní, měsíční, roční…). Dodržovat rytmus sebe-kontroly: svých úkolů, priorit a plnění závazků. Taky je potřeba mít nastavené hranice a komunikační mechanismy, když jsem přehlcený. A v neposlední řadě pravidelné rituály pro mentální obnovu. A pak samozřejmě naprosté základy pro mentální energii: dobré vztahy, spánek, jídlo, vztah k sobě samému/samé.” shrnuje to nejdůležitější Jirka. 

Sportem k dobrému duševnímu zdraví 

Víme, že bychom se měli hýbat, víme, že nám pohyb uleví od stresu. Často se necháme vystresovat vlastními cíli a ještě v noci bloudíme kolem bloku, abychom “vyplnili všechny kroužky” na chytrých hodinkách. Pohyb je přesto pro duševní zdraví nezbytný, jen je potřeba k němu taky zdravě přistupovat: “Je naprosto klíčový. Doporučuji si na začátek udělat v rámci týdenního režimu přehled, kolik hodin sedím, kolik hodin týdně mám opravdu kvalitní pohyb. A na základě toho udělat změny ve svém kalendáři.” vysvětluje Jirka, jak začít se změnami ve svém režimu.  

“V kanceláři se dá udělat 5 min cvičení a protažení, změny dechových vzorců apod. Protože to ale stále není zvykem, je třeba počítat s tím, že člověk může slyšet vtipné komentáře od svých kolegů. A pokud jsem v mentální nepohodě, může to být příliš velká bariéra. Proto bych zde doporučil spíše se spojit s kolegy, kteří mě podpoří, a udělat si pravidelné „healing session“ v kanceláři. Jako máme třeba my.” doplňuje Jirka. 

Vyčistit zuby, pomodlit a spát 

Spali jste ve školce “po o” nebo jste si tajně šeptali s kamarády na vedlejších lehátkách? Nechtělo se vám do postele po večerníčku? A říkáte si: Co bych dal/a dneska za to, jít si po obědě dáchnout a mít všechno hotové do sedmi večer? Spánek je téma, které tak trochu “běží na pozadí”. Dokud s ním nemáme problém, bereme ho jako samozřejmost. Přitom prospíme zhruba třetinu svého života. tedy, měli bychom.  

“Spánek má asi největší datovou základnu. Závěry se sice mírně různí, ale zásadní je společné: kdo spí pod 7 hodin dlouhodobě, výrazným způsobem si zvyšuje pravděpodobnost mentálních onemocnění. Jsou i krásné grafy, které dávají do korelace snížení kvality a délky spánku ve společnosti oproti nárůstu úzkostí, depresím, kognitivním poruchám a/nebo snížení kvality paměti.” popisuje význam spánku Jirka Doležal. 

Pomoci dobrému a kvalitnímu spánku může také “umět vypnout”. Nechat práci v práci (což často tak úplně nelze) nebo alespoň neřešit závažné věci přímo před spaním, neodbíhat ke zbytným pracovním záležitostem během volného času a podobně. Ne nadarmo se říká, že ráno je moudřejší večera. Večer, kdy jsme přehlcení celodenní aktivitou a interakcemi mohou problémy, které nám leží na stole vypadat větší a náročnější než ráno, kdy k nim přistoupíme s čistou hlavou. Jak ale vědomě přepnout z pracovního módu do osobního? 

“Strukturovanost je klíč. Tedy potřebuji mít rituál (meeting sám/sama se sebou) uzavřít si den. To znamená vědět, co se povedlo, pochválit se za to. Vědět, co se mi nepovedlo a naplánovat si, kdy to napravím. Naplánovat si, co potřebuji udělat další den. Nastavit si mentálně, kdy v jedné roli končím a začínám ve své další. Obzvláště, pokud mám roli rodiče, partnera apod. “ odpovídá Jirka. 

Lepší shořet než vyhasnout? 

Na začátku pracovní kariéry může mít člověk pocit, že je nesmrtelný. Zvládne všechno, dokáže pracovat dlouhé hodiny, spát pár hodin a do toho se nárazově zničit v posilovně a/nebo na party. Na péči o duševní zdraví je přece času dost. Všechno, co hodíme za hlavu vzhledem k péči sami o sebe, se nám ale může časem vrátit jako bumerang.  

Stejně jako od dětství budujeme svou imunitu proti různým nemocem, i naše psychika si potřebuje vybudovat obranný mechanismus. Ten se ale těžko získává, pokud se po něm začneme shánět teprve ve chvíli, kdy ho skutečně potřebujeme, jak popisuje Jirka: 

“Mentální odolnost není něco, s čím se přirozeně rodíme, ale je to dovednost. Má dva rozměry, které ji ovlivňují – fyzický a mentální. Oba parametry potřebuji v maximální péči.   
Když mám nižší mentální odolnost, budu více ve stresu. Ten následně přímo ovlivní moji schopnost hledání kreativních řešení. Dám do kontextu: pokud mám nějaký problém, který potřebuji vyřešit, pokud jsem pod silným stresem s nízkou mentální odolností, můj mozek bude v survival modu. Reálně to znamená, že budu tíhnout ke starým/známým řešením. V kontextu dnešní doby ale často potřebuji přijít s novým řešením. A zde budu narážet na svou úroveň mentální odolnosti.” 

Podle Jirky je výše zmíněné cesta, jak se vyhnout vyhoření, které mnozí z nás zažili. Možná i víckrát než jednou.  

“Je to zdravý vztah k sobě samému. A vede k sobě samému/sobě samé.” uzavírá Jirka. 

Co bude dál? 

Tímto článkem rozhodně téma péče nejen o duševní zdraví nekončíme. Naopak – plánujeme pro vás s Jirkou Doležalem další příspěvky, ve kterých se budeme věnovat tématům z oblasti wellbeingu. Zaměříme se na spánek, režim, dovolenou nebo nastavování hranic. Těšit se můžete na praktické tipy, jak o sebe pečovat a zvyšovat tak svou produktivitu a motivaci. Sledujte proto i dál náš newsletter TITANS’ NEWS a titánský blog.